Ten kdo miluje a láska… Pokud chceme opravdu milovat, měli bychom se vztahovat přímo k lásce, ne k někomu/něčemu třetímu. Jen tak, je to čistá láska, bez nároků a očekávání, plná svobody a lehkosti. Pokud svou lásku vztahujeme k někomu, či něčemu, stáváme se závislými na té osobě, či věci.

Láska je čirý proud, který protéká skrze naše srdce, které nám umožní milovat. Pokud se budeme držet tohoto čirého proudu, zůstáváme pozorností u sebe a lásky, která námi protéká. Je to “náš” zdroj lásky, kterému jsme otevřeli své srdce. Tento čirý proud je extatický, vyživující a transformační.

Často, ale obracíme pozornost k osobě/věci, která nám umožnila otevření srdce. Nejen, že tím na ni nakládáme svá očekávání, vytváříme si však také závislost, protože bez této osoby nebude láska. Slova vyjádření : “Miluji Tě..” jsou přesně tím důkazem, že je naše pozornost obrácená směrem ven. Ztrácíme tak napřímo kontakt s čirým proudem lásky a brzy dojdeme jakéhosi vyhasnutí a ztráty lásky ve vztahu. Přestaneme milovat, protože láska se vytratila. Ztratili jsme kontakt s proudem, který ji přináší. A tak se vydáváme na cestu hledání nového objektu, který nám zprostředkuje další nálož lásky.

Často si vzpomenu na text písně z muzikálu Jesus Christ superstar, kdy Jidáš říká Ježíšovi :

“Vždyť tebe davy milují a ne Tvé učení…”. A tak to dopadlo, jak to dopadlo..

Pojďme milovat lásku, čirý proud, který protéká v našem srdci. Zůstaňme pozorností uvnitř něj a proud lásky nikdy nevyhasne. Tuto plnost, pak sdílejme s druhým s vědomím toho : “Jsem plná/ý lásky, kterou s Tebou sdílím” …

Autor textu : Monika Rozárka