ORIGINALITA ZABÍJÍ JEDINEČNOST

Procházím ulicí a míjím spoustu lidí. Dá se říct, že každý z nich je originální. Stovky lidí a stovky otisků doby. Téměř každý je dokonale oblečený a vystylovaný. Samozřejmě podle poslední módy. Ledvinka se nosí jedině přes rameno, protože na zádech/břiše je to out. Boty, které udává módní směr, originální značkové oblečení. Stejné účesy, barevné tóny, střihy oblečení, šperky…                                                                                               

Stovky tváří, každá jiná a přitom jsou všichni úplně stejní. Běžně už upravujeme tváře a těla podle nějakého originálního prototypu. Venku – nahoře jako ze škatulky, podle posledních módních trendů, uvnitř prázdní. Tak to je úlet. Připadám si jako uprostřed sci-fi filmu. Prázdné bezduché davy míří přesně tam, kam, je vede hlas v rozhlase a na velkých obrazovkách. Jdou a vůbec je nenapadne, že by to mohlo být jinak. Stejné oblečení, účesy, makeup, barvy, chůze, gesta. Stejné prázdno… Prázdno, nebo mrtvo…? Jiskra v oku, plamen života, který září v očích vyhasnul. Jedinečnost, která pramení v našem nitru je pryč. Být “jiný” se dnes nehodí. Kam se poděla naše jedinečnost?! Copak jsme opravdu ztratili sami sebe…?! 

Originalita, bezduchost a splynutí s davem pro mě není. Zbožňuji život a jeho proměnnou. Každý okamžik je úplně jiný a já to miluji. Miluji plamen života v mých očích, miluji spontánnost, volnost a svobodu. Jednoduchost a lehkost, kterou s sebou jedinečnost přináší… Nic není stejné, každý okamžik jsou jiné barvy, vůně a chutě, které mě inspirují k prožitku, jež přináší poznání. Každý den je jedinečný a plný života… Je cestou poznání, na kterou můžu vstoupit jen ve své jedinečnosti…