POSELSTVÍ ZIMNÍHO SLUNOVRATU 21.12.2021…
Tento čas nám přináší velké změny. Mnozí z nás to znatelně pociťují a věří, že přijde konečně změna. K napsání tohoto článku mne přivedly mé vnitřní obrazy, které ke mně promlouvají. Nebudu zde psát o historii a tradicích zimního Slunovratu. Ráda bych popsala běh událostí a energetických změn, které nás vedou k hluboké proměně. Zda tuto cestu budeme následovat či nikoliv, je jen a jen na nás…
V období loňského zimního Slunovratu mi přišla informace, že je čas povolat ženy, aby provedly muže. Není to však o konkrétních ženách, které by měly provádět muže. Sdělení a poselství je daleko hlubší… Jde o to, aktivovat v sobě ženský princip, aby mohl dát „mužskému“ v nás, kvalitu srdce. A to jak v mužích, tak v ženách. A tento rok, byl opravdu o tom. Utišit mysl a dotknout se svého srdce.
Již dlouhé měsíce je s námi intenzivně „pracováno“. Takový velký zlom jsem vnímala kolem září. Energie jakoby zhoustla a ztěžkla. Obraz, který k tomu přišel, bylo přirovnání k lodi, která jede plnou parou vpřed a najednou vypne motor a zařadí zpětný chod. I přes to, že motor už táhne na druhou stranu, loď stále ještě jede setrvačností dopředu. Obrovský protitlak a vše šlo přes odpor. Kamarádka mi tenkrát říkala, že je smutná z toho, že jsme na lodi, která se vrací zpátky. Já to však vnímala tak, že se loď sice vrací zpátky, ale na začátek. Do výchozího bodu nula. Je to jako bychom pochopili, že tato cesta není ta správná a že je zapotřebí se vrátit zpátky na začátek a zkusit jinou cestu, zkusit to prostě jinak.
Někdy v půlce října se loď zastavila a na pár dní se rozhostilo ticho. Po něm se loď pohnula dopředu. Slááva… byl prostor se nadechnout. Ne však na dlouho, protože další vlna šla až na dřeň… Doslova nás přimáčkla do rohu a snažila se z nás vymáčknout úplně všechno. Jako když mačkáme tubu se zubní pastou a nedáme pokoj, dokud nevymáčkneme poslední zbytek. Spousta lidí ke mně docházelo a měli pocit, že je „něco“ drtí. Poslední snaha nás zdolat…
A pak, po 10.11. přišla úleva. Tlak pominul a energie začala volně plynout. Informace, které mi v tento čas přicházely byly o tom, že Zimní Slunovrat bude ve znamení posvátného sňatku. Hieros gamos – posvátný sňatek, mezi Bohem a Bohyní. Ta představa pro mě byla doslova ohromující. Snoubit ve svém nitru ženský a mužský aspekt. Sestoupit z mysli do svého srdce a zůstat tam, ať se děje co se děje. A to vše nejen pro naše blaho, ale hlavně pro dobro celku.
Jsme vyzýváni k tomu, abychom sestoupili ze své mysli, do srdce, jen tam je možné si uvědomit a vnímat, že jsme součástí celku. Přišel čas sjednocení. Mužského a ženského v nás. Mysli a srdce. Nebe a země. Boha a Bohyně. Hmoty a Ducha. Jednotlivce s celkem… Je zapotřebí obrátit pozornost „nahoru“ nad nás, na to, co nás převyšuje. Najít společný zájem a tím je ŽIVOT… Celek a prostor ve kterém žijeme… Už to není a nebude „jen“ o nás… Bude to o NÁS…
Být součástí přítomného okamžiku a tvořit tak život. Tvořit Nový svět. Viděla jsem vnitřním zrakem obraz, že lidé, kteří budou ve svém srdci součástí přítomného okamžiku, vytvářejí jakousi kotvu v nové realitě, v Novém světě. Až bude dostatečně pevně zakotvená/zakořeněná, vytvoří se z Nového světa duhový most do tohoto současného a po něm budou moci přejít i ti, kteří ještě nejsou ve svém srdci stabilní. Taková vlna lásky a sounáležitosti… Hluboké požehnání…
ZIMNÍ SLUNOVRAT… Jak se blíží, stupňuje se napětí. Ve vzduchu je cítit nervozita a určitý druh rozvibrování, neklidu. Když se však zastavíme, vydechneme a zhluboka se nadechneme, můžeme rozpoznat, že neklid je jen z předvánočního šílenství. Na pozadí reality, je hluboký klid a mír, smíření… Přípravy na posvátný sňatek vrcholí…
V noci na 3. Adventní neděli, jsem vnímala, že se otevřela „energetická“ brána, která má ženskou energii. Je překrásně jemná, nachová, bílo-zlatá. Nachová barva, je významnou nositelkou moudrosti a je používána k obřadním příležitostem. Zlatá je barvou správného středu a univerzální lásky a nejvyšších hodnot. Bílá je symbolem čistoty, nevinnosti a neposkvrněnosti. Nádherná pulzující BRÁNA SRDCE… Zve úplně každého ke vstupu…
Zapomeňme na cokoliv, co nosíme v hlavě… Zastavme se a plně vnímejme těch pár dní, které do ZIMNÍHO SLUNOVRATU zbývají. Věnujme pozornost sami sobě a tomu, po čem touží naše srdce. K tomu, nám postačí na chvilku spočinout a vydechnout… Utišit svou mysl a zaposlouchat se do tepotu svého srdce. NÁDECH… HLUBOKÝ VÝDECH… chvilka ticha a pak HLUBOKÝM NÁDECHEM do svého srdce vdechneme život… Prvotní nádech…jako když se miminko po narození poprvé nadechne… ZNOVUZROZENÍ…je vstupenkou do Nového světa…
Ano, Moni, vímám to stejně.. Plně s tím souzním.. Děkuji..?
Cítím změny, ne všechny radostně i kdyz by to tak mělo být, mísí se to s obavou o blízké, kteří stále chvátaji za zbytečnostmi.